Jak šel čas s lesbickými filmy: Marlene Dietrich a Greta Garbo

Autor: - 4. 4. 2016

Filmy s lesbickou tematikou jsou ve světové kinematografii přítomny již pěknou řádku let. V podstatě již od zvukové éry a hereckých hvězd jako Greta Garbo či Marlene Dietrich. To, jakým způsobem jsou ale ženské postavy a romantická zápletka v těchto raných filmech konstruovány jsou ale výrazně odlišné od později vzniklých a hlavně současných filmů.

Cílem následující série mini článků s názvem Jak šel čas s lesbickými filmy je postupně připomenout nejznámější a také nejvýznamnější filmy světové kinematografie, ve kterých dominují právě ženské hrdinky a příběh zaměřený na jejich vzájemný vztah. V prvních z těchto článků začneme s nejstaršími snímky a sice: Morocco, Queen Christina.

První ze zmíněných filmů – Morocco, pod českým názvem Maroko z roku 1930 natočil režisér Josef von Sternberg známý díky snímkům jako Modrý anděl, Šanghajský expres nebo Plavovlasá Venuše. Všechny tyto filmy včetně Maroka spojuje kromě režiséra také známá herečka Marlene Dietrich. Společně se Sternbergem ji proslavil právě snímek Modrý anděl, díky kterému oba opustili Německo a vydali se rozvíjet svoji kariéru do Hollywoodu.

Už podle názvu je jasné, kde se Maroko odehrává. Zde se náhodně potkává legionář Tom Brown v podání Garyho Coopera a záhadná zpěvačka Amy Jolly. Jejich sblížení se dá očekávat již od první společné scény. Právě díky této scéně je tento snímek často citován ve spojitosti s filmy s lesbickou tematikou, přestože se nejedná o film se zápletkou vystavěnou čistě na vztahu mezi dvěma ženami. Nezapomenutelná Marlene Dietrich coby varietní umělkyně Amy s pohnutou minulostí vystoupí s varietní písní v pánském smokingu a zatímco svým zpěvem strhne pozornost všech přítomných, přistoupí zcela nečekaně k jedné z divaček a políbí ji na ústa. Následně vezme z jejích vlasů růži, hodí ji Tomu Brownovi a hrdě zmizí za bujarého potlesku z pódia.

lesbické filmy 3Snímek Queen Christina, v českém překladu Královna Kristýna, režiséra Roubena Mamouilana pak vypráví o švédské královně – historicky skutečně žijící panovnici z let 1626 až 1689, která kromě svých vladařských rozhodnutí proslula také pověstmi o náklonnosti k ženám. Hollywoodský snímek s Gretou Garbo v hlavní roli však tuto možnost potlačuje, přestože opět existuje scéna, jež se k ní velmi okrajově odkazuje. Jedná se o situaci, kdy se královna vítá se svojí blízkou přítelkyní. Opětovné setkání obě ženy stvrdí nejen objetím ale také polibkem, který v očích mnoha diváků znamenal víc, než jen gesto přátelství. Zbytek příběhu švédské královny je však striktně vyprávěn v mezích rozhodování panovnice mezi svými povinnostmi, vlastními tužbami a údajně přízní k jednomu muži.

Ačkoliv ani jeden z těchto snímků není primárně o vztahu dvou žen, je možné je řadit mezi první filmy, které do příběhu vnesly v té době naprosto jiný impuls, který ovšem mnohem více vnímali diváci v pozdějších letech a v současnosti. S ohledem na ženské obsazení obou snímků stojí za to připomenout spekulace kolem vzájemného vztahu obou hereček, jež byly a jsou „podezřívány“ ze společné milostné aféry z období, kdy obě natáčely v Berlíně.

Příště se můžete těšit na 60. léta a snímek Children´s HourAudrey Hepburn a Shirley MacLaine.