Jak šel čas s lesbickými filmy: Hlad na věky věků

Autor: - 23. 9. 2016

Zatímco Dětská hodinka Williama Wylera zanechá diváky v pochopitelném rozhořčení nad tragickým osudem hlavních hrdinek, snímek Tonyho Scotta z roku 1983 zaručeně vyvolá v divácích zcela jiné emoce a plným právem. Hlad (The Hunghunger_1er) představuje propojení divácky atraktivních témat s ještě atraktivnějším hereckým obsazením, které je „zabaleno“ do z části děsivého a z části erotického obalu. Příznačná je především zneklidňující atmosféra způsobená zejména chladnou vizuální podobou v kombinaci se zvukovou a hudební složkou, kdy neurčité znervózňující tóny střídají melancholické a podmanivé skladby od Franze Schuberta a Léo Delibese.  Z hlediska žánru zde dochází k propojení prvků upírského hororu a dramatu o věčném životě v kontrastu se smrtí. Samotné označení „upír“ však nezazní ve filmu ani jednou. Důraz je kladen především na krev a její moc.

 

Hlavní postavy představuje záhadná Miriam Blaylock (Catherine Deneuve) spolu s milencem Johnem (David Bowie). Společně žijí přepychový život věčného mládí s příslibem „na věky vě1404343251000-the-hungerků“.  Jeho zdrojem není nic jiného než krev pečlivě zvolených lidských obětí, které se důvěřivě nechávají vtáhnout do zdánlivě neškodných smyslných her tohoto páru. Bezstarostný život záludné dvojice se však mění v okamžiku, kdy se Johnovo domněle věčné mládí změní v nezastavitelný a děsivý stárnoucí proces zakončený marným čekáním na smrt. Pro nestárnoucí Miriam se tak John stává doslova dalším milovaným kostlivcem ve skříni. Jako jeho náhradu si velmi brzy zvolí doktorku Sarah Roberts (Susan Sarandon). Tu z počátku zajímá Johnův případ, ovšem po setkání s Miriam je zlákána její záhadnou přitažlivostí a než se naděje, stává se její milenkou a následně další, tentokrát však nedobrovolnou, nesmrtelnou partnerkou.

 

Stejně jako v případě žánru, kdy nelze tvrdit, že Hlad je  jednoznačným upírským hororem, nelze ani prohlašovat, že se jedná o „čistokrevný“ lesbický film. Je vhodnější považovat jej v tomto ohledu za queer snímek, kde je do popředí stavěna odvrácená strana zdánlivě výhodného věčného života v kombinaci s nevymezenou sexuální orientací hlavních hrdinů a hrdinek. Na druhou stranu, naprosto unikátní je scéna mezi Miriam a Sarah, která, počínaje potřísněným tričkem Susan Sarandon, utkví divákům v paměti velmi dlouho.

 

Za týden se můžete těšit na romantickou klasiku Desert Hearts z roku 1985 s Helen Shaver a Patricií Charbonneau v hlavních rolích.