Jak šel čas s lesbickými filmy: Dětská hodinka

Kristýna Michaličková - 16. 9. 2016

Po snímcích Maroko a Královna Kristýna ze třicátých let dvacátého století se v rámci filmového vzpomínání dostáváme do let šedesátých k filmu Dětská hodinka amerického režiséra Williama Wylera, který je znám mimo jiné díky snímkům jako Lištičky (The Little Foxes, 1941), Velká země (The Big Country, 1958) nebo Ben Hur (Ben Hur, 1959).


Snímek Dětská hodinka (The Children´s Hour) z roku 1961 se vyznačuje nejen přátelským vztahem dvou žen Karen a Marthy ztvárněnými známými herečkami Audrey Hepburn a Chirley MacLaine, ale také jiným pohledem na děti, které nejsou vždycky jen roztomilé a nevinné. Jedná se o drama odehrávající se na maloměstě, kde se dvě mladé učitelky radují ze vzkvétající dívčí školy, kterou společně založily. Jejich radost má však krátké trvání. Jedna z lépe situovaných školaček – rozmazlená a velmi zlomyslná Mary (Karen Balkin) působí ve škole neustálé konflikty, lže a šikanuje ostatní spolužačky. Ani jedna z mladých učitelek si však její chování nenechá líbit. Protivné děvčátko si proto ze zlomyslnosti a pomsty vymyslí krutou lež, a sice takovou, že obě učitelky spolu mají intimní poměr. Maryin výmysl se brzy rozšíří od její důvěřivé babičky k dalším rodinám a všechny malé studentky jsou svými rodiči odvedeny ze školy.  Obě mladé učitelky se ocitají v předem prohraném boji. Celé město a po medializování celé události také celá země stojí proti nim.  Vyhrocená situace mění učitelkám v jednom okamžiku všechny vysněné plány a také vzájemný vztah. Zatímco Karen v zoufalství opouští svého snoubence, Martha se psychicky zhroutí a doslova se přizná Karen se svými skrývanými a dlouho potlačovanými city k ní. Vše vrcholí dramatickým odhalením lživého tvrzení a snahou o očištění obou mladých žen. Ani to ale neodvrátí tragické vyústění, kdy naprosto zničená Martha spáchá sebevraždu.

V jednom příběhu jsou tak zobrazeny dva v té době (a mnohdy stále i dnes) tabuizované jevy. První je zobrazení dítěte jako zlomyslného antihrdiny, kdy realistické ztvárnění Karen Balkin skutečně může v divácích vyvolávat silně negativní emoce, při kterých se z úst svévolně derou slova jako „rozmazlený spratek“. Druhým je snaha o postihnutí homosexuality jako utajované a vnitřně potlačované nemoci, jež vyjde najevo zcela náhodně skrze vykonstruované pomluvy a lži. Z dnešního pohledu je prostřednictvím tohoto zobrazení možné sledovat tehdejší postoj společnosti vůči jiným než heterosexuálním orientacím. Kromě toho se tento snímek řadí k celé řadě dalších filmů, kde postavy s odlišnou sexuální orientací končí tragicky.


Příště se od šedesátých let přesuneme do let osmdesátých k výjimečnému hororu The Hunger s Catherine Deneuve, Susan Sarandon a Davidem Bowiem.